Porota

Antonio Araújo (Brazílie, 1966)
Antonio Araújo je umělecký ředitel divadla Teatro da Vertigem a profesor na Katedře performativních umění ECA-USP v Sao Paulu. Mezi jeho nejpozorohudnější díla, která v devadesátých letech realizoval pod hlavičkou Teatro da Vertigem, patří především Biblická trilogie (Trilogia Biblica). Jedná se o cyklus tří site - specific performancí na biblické motivy: Ztracený ráj (O Paraíso Perdido, 1992) Kniha Jób (O Livro de Jó, 1995) a Apokalypsa 1.11 (Apocalipse 1.11,2000).Araújo je mezinárodně uznávanou osobností v oblasti site- specific divadla a urbanismu. Na Pražském Quadrienále 2011 obdržel zlatou medaili za instalaci BR – 3, v kategorii nejlepší realizace inscenace.

Kirsten Dehlholm (Dánsko, 1945)
Kirsten Dehlholm se poprvé výrazně zapsala do všeobecného povědomí jako umělecká ředitelka dánského Billledstoftteater, který vedla celých devět let. V roce 1985 založila legendární divadelní uskupení Hotel Pro Forma, který si rychle vybudoval mezinárodní renomé.Pod jejím vedením vyprodukoval více než padesát inscenací ve třiceti zemích. Hotel pro Forma se profiluje jako „umělecká laboratoř“ s důrazem na experimentální charakter při práci se scénickým prostorem. Kirsten Dehlholm se věnuje také režii velkých operních produkcí.

Eloise Kazan (Chorvatsko/Mexiko, 1975)
Mezinárodně uznávaná scénografka a kostýmní designérka vystudovala scénografii na Old Vic Theatre school v Bristolu. Vedle práce pro divadlo, tanec a operu se věnuje i interiérovému designu a scénografii pro film. Má za sebou více jak šedesát projektů, při kterých spolupracovala s hvězdnými režiséry jako jsou John Malkovich, Enrique Singer, Olivier Tambosi, Yoshi Oida and Daniel Gimenez Cacho. V poslední době vytvořila kostýmy pro Royal Shakespeare Company (A Soldier in Every Son, režie Roxana Silbert) a Mexican National Theatre Company (Inanna, režie Lorena Maza). Její netradiční přístup zaujal porotu Pražského Quadrienále 2007, kde obdržela cenu za kostýmní design. Je dvojnásobnou držitelkou ceny Young Artist Grant for Theatre Design, kterou uděluje the Mexican National Arts Fund (FONCA).

Dmitry Krymov (Rusko, 1954)
Dmitry Krymov je jedním z nejoriginálnějších ruských scénografů a režisérů současnosti. Od osmdesátých let se podílel na vzniku více jak stovky divadelních projektů. Je držitelem mnoha prestižních divadelních ocenění např. Crystal Turandot (2007, 2009 ) a Golden Mask (2008). V roce 2007 obdržel na Pražském Quadrienále Zlatou trigu za realizaci ruské národní výstavy.Krymov a jeho “laboratoř“ vytvářejí vizuálně působivé, invenční,do detailu propracované inscenace.

Radivoje Dinulović (Srbsko, 1957)
Architekt, scénograf a teoretik Radivoje Dinulović je autorem více než stovky projektů v oblasti divadelní architektury a scénografie.Je autorem knihy“Divadelní architektura dvacátého století" (2009), redaktorem mnoha publikací a autorem článků a studií publikovaných v mezinárodních odborných časopisech. Zakládal Bienále scénického designu a sympozium Spectacle-city-identity. Je vedoucím katedry Užitého umění architektury, techniky a designu na Fakultě technických věd v Novém Sadu.

Joslin McKinney (Velká Británie)
Než se Joslin McKinney stala docentkou scénografie na Univerzitě v Leedsu na katedře School of Performance & Cultural Industries, věnovala se praktické scénografii deset let profesionálně. Je hlavní autorkou knihy The Cambridge Introduction to Scenography (2009). Jejím hlavním tématem, kterému věnovala desítky studií, je vizuální percepce scénografie. Byla předsedkyní pracovní skupiny pro výzkum scénografie při Theatre and Performance Research Association (2005 -2008). V současné době je zástupcem Velké Británie pro historii a teorii divadla v OISTAT.

Katrina Neiburga (Lotyšsko, 1978)
Katrina Neiburga je jednou z nejpopulárnějších Lotyšských umělkyní současnosti. Ve svých video-instalacích kombinuje dokumentární materiály s fikcí, vytváří příběhy založené na osobní zkušenosti, ve kterých lze vysledovat kritické reference k postavení ženy v moderní společnosti. Svoje práce vystavovala na Bienále v Sydney, Moskvě, byla nominována na cenu Ars Fennica (2008) a obdržela cenu Purvīša Balva (2008). Katrina pravidelně spolupracuje s Lotyšskou národní operou, pro kterou vytvořila scénografii a videa k inscenacím Evžen Oněgin, (2010), Loutková opera, (2008) a video pro operu Lucia De Lammermoor (2012).

Dominic Huber (Švýcarsko, 1972)
Dominic Huber je scénograf a režisér. Spolu s Christinou Wenger založil skupinu Blendwerk GMBH, pod jejíž hlavičkou vytvořil desítky projektů, které hostovali v Zurichu, Berlíně, Lausanne v Basileji atd. Mezi jeho nejznámější projekty patří především Hotel Savoy, Waiting for the Barbarians, nebo nejaktuálnější produkce s Rimini Protokoll Situation Rooms. Huber se ve své práci inspiruje principy augumentované „rozšířené“ reality. Za pomocí manipulace, pozměňování, hry s diváckým vnímáním, vytváří nové možnosti interpretace prostoru, potažmo světa, který nás obklopuje.

Kamila Polívková (1975, ČR)
Kamila Polívková je jednou z nejzajímavějších českých scénografek a režisérek. Vytvořila desítky výprav k českým i zahraničním inscenacím, z nichž mnohé získaly ocenění a hrály se na významných českých i zahraničních festivalech. V letech 2004-2012 působila v Pražském komorním divadle (Divadlo Komedie) jako kostýmní výtvarnice a scénografka, grafička a fotografka. S režisérem Dušanem D. Pařízkem pracuje od roku 2005 pravidelně i v německy mluvících zemích (Deutsches Theater Berlin, Staatsschauspiel Dresden, Residenztheater München, Deutsches Schauspielhaus Hamburg, Schauspielhaus Zürich, Düsseldorfer Schauspielhaus a další). V Divadle Komedie uvedla v roce 2009 svůj režijní debut Hrdinové jako my, v současnosti působí jako kmenová režisérka Studia Hrdinů (Den Opričníka, Mileniny recepty). Byla nominovaná na Cenu Alfréda Radoka v kategoriích Talent roku a Scénografie a na Českého lva za Nejlepší výtvarné řešení.