Vrstvení reality: Právo na masku

Vrstvení reality: Právo na masku
Scénografické sympozium
31. října – 1. listopadu 2013 v Praze

Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru uspořádalo scénografické sympozium, které se věnovalo scénografii v divadle i mimo něj s cílem prozkoumat a navrátit důležitost neviditelným, imaginativním a dramatickým složkám našeho života. Toto sympozium je jednou z mnoha aktivit Pražského Quadriennale v rámci dlouhodobého výzkumně-uměleckého projektu SdílenýProstor: Hudba Počasí Politika v letech 2013–2016.

Dnes žijeme ve "světě, který se neustále inovuje" (Paolo Virno, A Grammar of the Multitude. 2004, s. 33). Nedílnou součástí stavu této nepřetržité inovace je také způsob, jakým inscenujeme sami sebe v zaměstnání, ve škole, na Facebooku, na YouTube, v bezpočtu nových televizních show, které slibují lepší život s mladistvým vzhledem nebo 15 minut slávy coby filmové hvězdy, kuchaři, modelky nebo designéři (pokud ovšem v takové roli působíme přesvědčivě). Boris Groys si všímá, že v dnešní době je nezbytně nutné, abychom nesli určitou estetickou zodpovědnost za své vystupování, za své sebe-vytváření (self-design) (Groys Boris, Going Public, New York: Sternberg Press, 2010, s. 42).

Současně však je toto sebe-vytváření často nazíráno s jistou dávkou nedůvěry. Je chápáno jako něco neautentického, jako způsob svést nás falešným vzhledem nebo skrýt, kým ve skutečnosti jsme. Nahlíží se na ně jako na "obyčejné divadlo" v protikladu k "ryzí skutečnosti," a kvůli klamavé podstatě je odmítáno nebo dokonce zakázáno. Jenomže v době, kdy je zcela běžné, že naše identita je vlastně jen představením, a kdy se od nás všech, a nejen od filmových hvězd, celebrit a politiků, očekává, že budeme svými vlastními autory, musíme taková zjednodušující odsouzení konečně překonat a zabývat se tím, o co skutečně jde.

A právě to prostřednictvím masky a maskování jakožto klíčové koncepce a divadelního nástroje nabídne scénografické symposium Vrstvení reality: Právo na masku v Praze. Maska představuje komplexní pojem, který pracuje s proměnou, skrýváním a zmizením, ale také s odhalováním. Maskování se v praxi dotýká politických přesahů anonymity – maskování i demaskování je i hybným prvkem současných politických činů. Masky, jaké používají Guerilla Girls a nedávno Pussy Riot či Guy Fawkes, se staly nejen známkou svobody, nezávislosti a anonymity, ale zároveň zpochybňují samotnou realitu a vztah mezi skutečností, inscenací a performance. Jako součást scénografie - stylizace na jevišti nebo v každodenním životě - se maskování stává nástrojem vrstvení reality, zpochybňování reality a oživování reality nové.

Koncepce tohoto sympozia je dílem Sodji Lotker, Maaike Bleeker a Juliana Hetzela. Skryti za maskami jsme debatovali vstvení reality s těmito hosty a přednášejícími: Joslin McKinney, Darren O´Donnell, Imanuel Schipper, Cristiano Cezarino Rodrigues, Luis Abdallah Conde Flores, Marina Cristea Baumgarten, Martin Bernátek, Matthew Cawson, Mihai Lukacs, Manolis Tsipos, Anna Tregloan, Kateřina Ebelová, Marie Černíková, Barbora Zelničková, Iva Němcová, Ivana Kanhäuserová, Matěj Samec, Rosie Ward, Erika Schwarz, Tasos Protopsaltou, Cristian Stanoiu, Tomáš Cetera, Marie Brenneis, Campbell Edinborough, Matteo Lanfranchi, Andrea Cusumano, Sofia Pantouvaki, Eva Blahová, Radka Kunderová, Nelly Barseghyan, Margaret Krawecka, Anna Adler, Luca Libertini, Susanne Kass, Nigel Ward, Will Pinchin, Pavel Pařízek, Anne Karin ten Bosh, Carly Everaert, Donatella Barbieri.

Všem účastníkům a prezentujícím děkujeme a těšíme se na další setkání v rámci aktivit projektu SdílenýProstor: Hudba Počasí Politika, který se bude v letech 2013 - 2016 odehrávat po celé Evropě.

Za podpory Velvyslanectví Nizozemského království.